Název: Dvůr trnů a růží
Autorka: Sarah J. Maas
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2016
Žánr: Sci-fi a fantasy
Díl 1
O knize,asi už každý, kdo má rád fantasy, nejspíš slyšel. Je od autorky Sarah J. Maas, od které vychází série Skleněný trůn (moje oblíbená autorka.) Kniha je retelling na pohádku Kráska a zvíře. Jenže tohle není ta pohádka, kterou všichni známe od Disney. Tohle je mnohem drsnější, krutější pohádka, která není ani omylem pro malé děti, spíše pohádka pro 15+. Ale jediné, co připomíná něco společného s touhle pohádkou, je Feyre (Kráska naší pohádky) a Tamlin (Zvíře naší pohádky). Jinak mi přijde, že už knihu nic moc nespolčuje s touhle dětskou pohádkou.
"Nikdy mi na kráse nezáleželo. V lese nic neznamenala."
Od té doby co rodina Feyre zchudla, se Feyre doslova ohání, aby její rodina měla co jíst a vůbec měla i nějaké peníze. Protože její zmrzačený otec skoro nic nedělá a její dvě starší sestry také ne. Proto se Feyre vydává do lesa, lovit už od svých čtrnácti let. Jedné kruté zimy zabije devatenáctiletá Feyre vlka, který je z rodu víl. Ona o tom samozřejmě neví, ale následky její nevědomosti jsou zlé. Večer si pro ni do chalupy přijde podivný tvor a odvleče ji k sobě do doupěte (tedy do Říše víl (Prythianu), do obrovského paláce.) Zde se Feyre dozvídá, že zabila vílu a za trest je odsouzena strávit celý život v Prythianu. Ze začátku se Feyre snaží z Prythianu uprchnout, ale brzy zjistí, že to nemá cenu. Utéct z Prythianu, který je plný nebezpečných monster a víly, která mají dokonalé smysly a velkou moc, je prostě nemožné. Prythianem se šíří nemoc, která okrádá víly i vílí vladaře o jejich moc, která už je tak velmi oslabená. A zdá se, že nikdo s tím nedokáže nic udělat. A ani lidská říše není, tak v bezpečí, jak si někteří myslí. Anebo by se někdo nakonec přece jen našel? Dokáže někdo pomoci vílám? Co třeba takový ubohý lidský červ?
"Buď vděčná za své lidské srdce, Feyre. Lituj ty, kdo necítí vůbec nic."
Kráska Feyre mi ze začátku lezla pěkně na nervy, tou svojí odmítavostí vůči Tamlinovi a pak najednou, se vše obrátilo naopak a velice měla Tamlina ráda. V druhé polovině knihy už jsem Feyre trochu více chápala, ale musím říct, že tou svojí prostořekou pusou mě vždy dostala. S takhle drzou hrdinkou jsem se zatím moc často nesetkala. Tamlin o tom jsem se zatím nic moc z knihy nedozvěděla. Doufám, že na nás autorka vybalí něco více z jeho minulosti, co nám vyrazí dech. Opravdu si zatím moc obrázek na něj nedovedu udělat. Kromě toho, že někdy je celkem milý a hodný, ale také umí být pěkně krutý. Tak uvidíme, jak se tahle postava bude během dalších dílů vyvíjet. Sice jsem se tady v obsahu knihy o Lucienovi nezmínila, ale v knize se objevuje celkem často, takže za zmínku určitě stojí. Lucie je součástí Tamlinova Jarního dvora. Je jeho dobrý kamarád, nemůžu si pomoc, ale Luciena jsem měla už od začátku, co se na scéně objevil ráda. A nakonec Rhysand od začátku jsem si myslela, že bude záporná postava, ale ke konci knihy mi tak moc jako záporák nepřišel. Pořád se u něho nedokážu odhadnout, na jaké straně stojí, ale uvidíme, co si pro nás autorka nachystala dále.
"Srdce se mi svíralo a najednou bylo moc malé na bolest, která v něm narůstala."
Mně se kniha osobně velmi líbila. Styl autorčina psaní mám ráda. Tahle kniha je fantasy, které nechybí nějaká ta milostná scéna, ale i pěkná krutost, krvelačnost… Tahle kniha není tak úplně pro každého. U slabších povah moc nevím, asi bych se do toho moc nepouštěla. Já doufám, že jsem vám touhle recenzí případně pomohla. Jestli jste váhali, tak teď po dočtení recenze, jste se třeba konečně rozhodli. A jak už jsem říkala, jsem zvědavá co si pro nás autorka nachystala dále.
Hodnocení 9/10 bodů.
Žádné komentáře:
Okomentovat