neděle 26. května 2019

Co vidíš, když se podíváš do zrcadla?



Název: Zrcadlo, zrcadlo
Autorka: Cara Delevingne, Rowan Coleman
Rok vydaní: 2019
Nakladatelství: Yoli
Počet stran: 351
Žánr: YA

Na knížku jsem se dívala už když vyšla v zahraničí. Sklidila celkem slušný ohlas, tak jsem si ji chtěla i já přečíst. Je pravda, že původně jsem si myslela, že to bude nějaký životopisný román o životě autorky. Jelikož je dominantní na obálce její jméno. Název knihy Zrcadlo, zrcadlo jsem si všimla až na druhý pohled. A byla jsem tedy překvapená, že je kniha úplně o něčem jiném. Ale i tak mě obsah knihy zaujal a byla jsem zvědavá, jaké to tedy bude.


Cara je totiž velmi známá osobnost, tak jsem to chtěla posoudit, ale zcela bez předsudků, je to totiž to nejmenší co může čtenář udělat, když čte knihu od známé osoby (modelky, herce, zpěvačky...) Nesoudit ji hned na začátku, než si ji přečte.


Šestnáctiletí kamarádi Zrzi, Leo, Rose a Naomi mezi své vrstevníky úplně nezapadají. Zrzi doma prožívá peklo... její mamka je alkoholička a každý den večeří láhev vodky a její táta není skoro nikdy doma. Leův starší bratr Aron je kriminálník, který pobýval už i nějakou dobu ve vězení, ale teď je zpět a opět začal Lea stahovat na svoji stranu. Rose si hraje na drsňačku a střídá chlapy jako ponožky a k tomu pije, aby vytěsnila dávné vzpomínky. Naomi ta neustále utíká z domu a touží po svobodě.

To, co je doopravdy spojuje dohromady je muzika a jejich kapela Zrcadlo, zrcadlo. Až do chvíle, kdy Naomi zmizí a po pár týdnech pátrání je  nalezena v bezvědomí v řece Temže... Zatímco Naomi bojuje v kómatu a všichni si myslí, že se pokusila o sebevraždu. Jediná, kdo si to nemyslí je Zrzi, její nejlepší kamarádka, která odmítá uvěřit, že by přehlédla varovné signály. Proto se spolu s Naominou sestrou Ash pouštějí do pátrání na vlastní pěst a na povrch začnou vyplývat zajímavé okolnosti...

K tomu všemu Zrzi zjišťuje, že si s přáteli nejsou už tak blízcí, jak si myslela. Přátelství skupiny se začíná otřásat v základech. Nic už není takové, jak bylo dřív. Když rozbijete zrcadlo, nejde už tak jednoduše spravit...


Ze všech čtyř kamarádů jsem si nejvíce oblíbila Zrzi a hned po ní Lea. Přišlo mi, že Zrzi si už od začátku na nic nehrála, jako jediná. Chovala se tak, jak si myslela, že je to správné, neřešila, co si o ní kdo myslí. Jestli vypadá podle poslední módy. Leo se snažil být za každou cenu dobrý kamarád pro Zrzi i Rose. A snažil se zachovat vždy správně.


Jak už jsem psala, na knihu mě nalákalo to, že je autorka známá a chtěla jsem vědět, jestli to není další přeceňovaná kniha jako např. Online girl. Musím  uznat, že se mi kniha opravdu líbila, taková milá oddechovka. Připomínalo mi to i trochu knihy Johna Greena, takový jeho styl. Pro čtenáře, kteří mají rádi YA knihu rozhodně doporučuji... Ale musím říct, že konec knihy jsem věděla už v půli knihy, takže konec mě ani trochu nepřekvapil, což mě malinko zamrzelo.

Cara chtěla vyjádřit v této knize sílu přátelství, hledání identity, fázi dospívání,,,problémy a také o tom, že věci nejsou vždy takové, jak se na první pohled zdají... A to si myslím, že se jí povedlo na výbornou.

Hodnocení: 88%


pátek 24. května 2019

Chtěli byste znát datum své smrti?



Název:Věštba
Autorka: Chloe Benjaminová
Nakladatelství: Argo
Počet stran: 345
Rok vydání: 2018
Žánr: drama


Tato kniha mě zaujala hned po přečtení obsahu a to svojí tématikou. Je pravda, že úplně prvně jsem viděla knihu na instagramu a hodně lidí ji chválilo, tak jsem na ni byla zvědavá. Přece na věštkyni, která vám dokáže říct datum vaší smrti, nenarazíte každý den. A jít za ní a nechat si to prozradit, to už chce pořádnou odvahu. A naši čtyři hlavní hrdinové ji tedy rozhodně měli.


Je rok 1969 a do New Yorku zavítala věštkyně, která dokáže každému říct přesné datum jeho smrti. Takové pokušení zláká čtyři sourozence ze židovské rodiny a potají se za ní vydají, aby zjistili, co si pro ně osud přichystal.

Simonovi je teprve šestnáct, když se ze dne na den rozhodne opustit svůj domov a vydat se do San  Franciska. Kde se snaží najít sám sebe, i když okolnosti k němu nejsou zrovna nejhodnější. Přesto se mu nakonec podaří prosadit v baletu. A splnit si alespoň z části svůj sen – být sám sebou.

Klára se též vydává do San Franciska, kde se chce uchytit jako kouzelnice. ale ze začátku se jí to moc nedaří. Vystupuje v malých a nevýrazných podnicích... Ale pak jednou přijde zlom a Klára obětuje vše, co má a nakonec se jí to vyplatí, jelikož ji to dostane až na pódia v Las Vegas.

Daniel vystuduje lékařství a pracuje jako vojenský lékař. Ale po několika letech dostane v práci zasloužené volno. V práci se mu vždy dobře dařilo a má i skvělou ženu. Ale během volna má příliš mnoho času myslet na to, co se stalo v minulosti... neustále ho to pronásleduje.

A Varja jako nejstarší ze sourozenců pracuje jako bioložka. A zkoumá na opicích, jak jim zlepšit a prodloužit život a zda by to šlo uplatnit i na lidech. Zároveň ale pracuje až moc stereotypně, takže není divu, že už ji to začíná pěkně lézt na mozek. A k tomu všemu vyplave na povrch, to co před mnoha lety provedla...


Musím uznat, že bylo opravdu velmi pozoruhodné, jak se autorce povedlo zachytit různorodost každého ze sourozenců, nikdo z nich nebyl ani kapku stejný. A navíc byli naprosto věrohodní a reální.
Ze všech sourozenců mi byl nejsympatičtější Simon, ani nedokážu říct proč, navíc mi jeho příběh přišel nejzajímavější ze všech. Takový opravdu skutečný, uvěřitelný, opravdu jsem Simonovi vše věřila a mám pocit, že jeho pocity a obavy byly oprávněné. I když ke konci příběhu už toho všeho měl vážně nad hlavu. A navíc ten konec...

Ostatní sourozenci mě moc nezaujali, ani svojí povahou, ani příběhem. Ke konci knihy mě chytl příběh Varjy, ale i tak to nebylo nic extra.


Jak už jsem psala, bylo neuvěřitelné, jak se autorce podařilo zachytit různorodost sourozenců, tak i příběhů. Každý byl jiný a originální, každý myslel a rozhodoval se úplně jinak, ale přesto velmi racionálně. A vše bylo velmi reálné. A další skvělý nápad na námět celé knihy, znát den své smrti. Zároveň to ale ukazovalo, jak jsou lidé zvědaví a nedočkaví, a v některých případech to opravdu nestojí za to... jako v tomto.

Po celou dobu jsme mohli sledovat, jak jejich životy ovlivňovala tahle informace, jak se rozhodovali a co je vedlo k některým činům, které by jinak ani neudělali. Místy z toho šel až mráz po zádech...

Já bych tedy po tomhle, datum své smrti znát rozhodně nechtěla.

Kniha měla sice své mouchy a některé pasáže mi přišly zbytečně dlouhé, ale jinak nemám knize, co vytknout.

Hodnocení: 73%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji Mega knihy. Knihu si můžete koupit ZDE.
Megaknihy.cz