pátek 17. listopadu 2017

Recenze na knihu Šest vran


Název: Šest vran
Autorka: Leigh Bardugo
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 384
Rok vydání. 2017
Žánr: Fantasy

Jistě mnozí z vás četli knihu Griša, která vyšla od této autorky již na jaře. Já se v té době ke knize nedostala a zpětně už mě moc nelákala. Ale teď po přečtení Šesti vran jsem svůj názor změnila a Grišu si snad brzy přečtu. Kniha Šest vran se odehrává ve stejném světě jako Griša, takže se přiznám, že jsem měla ze začátku trochu strach, aby se tam neobjevovali nějaké další spojitosti s Grišou. Naštěstí šlo jen o společný svět, postavy ani děj s tím neměli nic společného.

Ketterdam je rušné přístavní město, kde ze peníze sežene úplně cokoliv. Nikdo jiný to neví lépe než Kaz Brekker naprosto úžasný podvodník a zloděj. Je členem jednoho z tamějších gangů a je vždy o krok před ostatními. Neštítí se žádné špinavé práce a dokáže se dostat naprosto z každé situace.
Jednoho dne dostane nabídku od jednoho z  nejbohatších obchodníků ve městě, ne kterou by kývl jen šílenec. Avšak cena je až pohádkově vysoká a za to riziko a nebezpečí to jistě stojí.
Sám to ale nezvládne, bude potřebovat další pomocníky.
Matthiase, který byl neprávem ve vězení, a teď prahne po pomstě
Jespera, který naprosto dokonale střílí, ale jeho slabost pro hazardní hry hraničí se závislostí.
Inej, která se dokáže plížit tišeji než kočka.
Wylana, černou ovci z bohaté a vlivné rodiny
Ninu, která svůj překrásný vzhled používá jako smrtící zbraň.

Těchto šest lidí se pokusí dokázat nemožné, vloupat se Ledového paláce- nejstřeženější pevnosti světa. Přežijí všichni? Dokáží to? A jaká tajemství vyplavou na povrch?

Sice byl Kaz takový studený čumák, ale mně byl z nějakého důvodu celkem sympatický. vždy prostě, jak měl vše dopředu naprosto dokonale vymyšlené... Nic ho prakticky nedokázalo překvapit, jako kdyby měl nějaké super hrdinské schopnosti a věděl všechno přesně dopředu.
Všichni členové Kazovi bandy byli takoví neohrožení se samými perfektními schopnostmi.

Kniha Šest vran byla vážně pecka. To, že jsem nečetla Grišu mi v porozumění vůbec nebránilo, za což jsem byla ráda, jelikož jsem z toho měla z počátku strach. Bylo vidět, že autorka má celou knihu velmi dobře promyšlenou, jelikož vše na sebe hezky navazovalo a na konci i hezky zapadalo. V knize se dělo opravdu hodně věcí, zvlášť když je kniha psána z více pohledů daných postav. Kniha samozřejmě byla také plná zvratů a nečekaných událostí. Konec... ten skončil otevřeně (jak jinak), takže si budu muset počkat na další díl. Což si nejsem jistá jestli vydržím.

V knize ovšem byly nějaké ty drobnosti, co mi nesedly, jako některé chování postav mi vážně vadilo. Pár pasáží mi přišlo možná až moc zdlouhavých. Ale nebylo to nic závažného, co bych nemohla překousnout.

A v poslední řadě ta obálka knihy. Ta je prostě a jednoduše senzační. Černé stránky knihy, obrázek na obálce. Celé to zpracování je super. I když formát knihy mi přišel trochu velký, jelikož oproti mým ostatním knihám v knihovničce působí trochu mohutněji.

Do komentářů mi klidně napište, zda jste knihu četli, jak se vám líbila...

Hodnocení: 91%

středa 25. října 2017

Recenze na knihu Verum



Název: Verum
Autorka: Courtney Cole
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 264
Žánr: Fantasy, YA
2. díl

Po dlouhé době je na blogu další recenze. Vím, že na mém blogu teď moc články nevychází, nemám už tolik času. A opravdu nestíhám, už teď jsem chtěla mít napsaných tolik článků a přečtených knih... Ale už tedy ke knize.

Zhruba před 2 lety v tuto dobu vycházel první díl Nocte. Pamatuji si, že opravdu hodně lidí v té době tuto knihu četlo a většina si ji i hodně chválila. Kniha navíc skončila velmi otevřeně a taky poměrně zajímavě, takže ti, co už před nějakou dobou četli první díl, se nemohli druhého dílu dočkat. Mezi ně patřím i já. No, a konečně ho mám přečtený a skončil zase velmi podobně jako první, takže potřebuji nutně třetí díl Lux.

Calla se opět topí, její nový svět obklopují různá tajemství, která nezná, táhnou ji ke dnu a snaží se ji utopit a chytit. Vyděsit a nepustit. Nikomu se nedá věřit, ani vlastní rodině. Všude okolo se jen kroutí lži jako spirály. A když už si myslím, že jsem našla alespoň malý kousek pravdy, vše se obrátí naruby. A pravda mi proklouzne mezi prsty. Obklopí mě temnota, ale jedině pravda mě může osvobodit. Pravda je kousek přede mnou, ale blyští se jako tesáky, které vás roztrhají na kusy. Zničí. Já se bojím. A vy?

Vím, že z anotace toho moc vyčíst nejde. Ale opravdu mi to lépe napsat nešlo, navíc kdybych tam napsala něco víc, tak už bych vám prozradila spoustu podstatných věcí. Což jistě nikdo z nás nechce.

Něco k postavám, ty tedy nejsou moc důvěryhodné, ale je mi z nich asi nejvíce sympatická Calla. I když ta je taky velmi zmatená a chová se velmi rozporuplně. Ale s některým jejím chováním jsem fakt nesouhlasila. O Darem jsem pořád nevěděla, co si mám myslet, ani jaký doopravdy je. Ostatní členové rodiny Cally mi přišli velmi nedůvěryhodní, odtažití a chladní. A rozhodně připomínali ledové sochy, které jsou pochopitelně bez soucitu.

Knížka je rozhodně stejně temná jako první díl Nocte, možná i temnější. Také je stejně zmatená, nevíte čemu věřit a čemu ne, protože o čem autorka tvrdí, že je pravda za chvíli už zase není. A zjistíte, že vás celou dobu vodila za nos. Opět je knížka velmi chaotická, zmatečná a temná. I když první díl mi přišel o něco málo lepší,  než tenhle.

Tahle knížka končí dost podobně jako Nocte. Autorka vám na posledních pár řádcích opět sdělí šokující informaci, kdy jen koukáte jestli čtete dobře. A opět netušíte, kde je tedy pravda. A jste ještě zmatenější než po přečtení prvního dílu a říkáte si, že nutně potřebujete další díl. Takže já doufám, že CooBoo brzy vydá i třetí díl. Nebo si ho budu muset brzy objednat v aj.

Do komentářů mi napište, jestli jste Nocte, Verum četli, jak se vám knihy líbily. Nebo jestli se je teprve chystáte číst.

Hodnocení: 93%

neděle 15. října 2017

Humbookfest 2017


Určitě všichni knihomolové zaznamenali, že minulý víkend v sobotu, tedy 7. 10. proběhl v Praze Humbookfest. Já sice z Prahy nejsem, ale i tak jsem si ho nenechala ujít. Takže tu máme menší report ohledně Humbooku.

V tomto článku bude více fotek, než v normálních mých článcích a méně textu. Bude to zkrátka zase něco trochu jiného, tak doufám, že se vám článek bude líbit.

Hned na začátek si přiznejme, že jsem na Humbook dojela později, než jsem plánovala, ale to jsem prostě já. Naplánuji si v kolik kde budu, ale stejně dojdu skoro vždy pozdě. Nakonec jsem ale stihla část besedy s Jenny Hann, která byla podle mě super.



Na Humbooku jsem byla se svojí kamarádkou. Hned po besedě, jsme obě musely navštívit stánek s knížkami, kde bylo nutné udělat menší nákup. Kolik knih jsem si koupila, a které to byly, napíši až na konci článku. I když u toho stánku byla pořádná řada a všichni se v ní mačkali. Jistě ti co tam byli, ví, o čem mluvím.

Když už bylo nakoupeno, zašly jsme se s kamarádkou, vyfotit se do foto koutku, jak jinak. Pak jsme si tam vše prošly a zašly na besedu s Vilmou Kadlečkovou, od které mám podepsanou záložku. Musím přiznat, ale že mě tou besedou na knížku vážně nalákala.

A pak už přišla na řadu beseda s úžasnou A. G. Howard, na kterou jsem se celou dobu strašně těšila. Beseda byla vážně super, moc jsem si ji užila. Autorka na mě působila velice milým dojmem, a taky jsem se o ní dozvěděla něco víc. Akorát mě mrzí, že byla autogramiáda až později, jelikož už jsem jela domů dřív, jak už jsem zmiňovala, nejsem z Prahy.



Kromě besed s autory, jsem si šla poslechnout i Bloggery čí část z Překladatelských oříšků... Dále jsem se potkala s Marillee, kterou jistě všichni znají a mám s ní i fotku. :D

Teď tedy, co za knížky jsem si pořídila. Hned na začátek zmíním, že jsem měla VIP vstupenku, takže jsem v ní měla jako všichni ostatní reading copy Dívky z inkoustu a hvězd. V tašce byl i diář, záložky a slevové poukazy.



 Já jsem si teda koupila knihu Má lady Jane a druhou knihu Kaziměsti.  Neříkám, že jsem si jich nechtěla koupit víc, ale nechtěla jsem zas tolik utrácet. Ale když jsem si nakonec chtěla koupit ještě jednu knihu, tak už byla vyprodaná, tak dobrý no. Alespoň jsem tu slevovou poukázku nějak využila.

A na závěr... jak se mi celá akce líbila?
Rozhodně podle mě měla skvělou knihomolskou atmosféru. Program byl též velmi dobře udělaný. Ale přišly mi ty prostory strašně stísněné a všichni se celkem dost mačkali a je jasné, že byl vevnitř celkem vydýchaný vzduch. Což je asi jediné, co mi na akci celkem vadilo, protože ty prostory byly na tolik lidí vážně malé. Jinak se mi celá akce velmi líbila a doufám, že bude Humbook i příští rok.



pátek 6. října 2017

Knižní přírůstky za měsíc září


Už je tu  měsíc říjen a jako obvykle přichází čas na knižní přírůstky.  Tentokrát to bude za měsíc září. Už je tomu tak, září poměrně rychle uteklo, mám za sebou už celkem úspěšný jeden měsíc ve škole, což jsou zcela jasně povinnosti, takže vůbec nic nestíhám. Nestíhám číst, ani psát příspěvky na blog, v září jsem na blog dala jen 3 příspěvky, a to je velmi málo, tak snad to v tomto měsíci trochu napravím. Ale jistá si úplně nejsem, ale budu v to doufat.

A teď už se tedy přesuneme k těm knižním přírůstkům, bylo jich celkem 6 a jeden diář na rok 2018, to sice není úplně kniha, ale taky se počítá. Knížky, které jsem si za září pořídila, jsou ve většině novinky, jak jinak.

Jako první je samozřejmě Šest vran, na které jsem měla už měsíc dopředu předobjednávku. Tuto knihu jsem si prostě nemohla nechat ujít. Už jen ta úžasná obálka s těmi černými stránkami. Jen tento jeden fakt už mě přesvědčil mít takovou knihu ve své knihovničce. Knížku už mám z půlky přečtenou, ano, poslední dobou čtu velmi pomalu a štve mě to. Zkrátka nestíhám.

Další kniha je Krverůž od mé oblíbené autorky, která bude i na Humbooku, na který se už moc těším. Knížku už jsem taky ze zvědavosti rozečetla, ale jsem teprve na jejím začátku. Takže nemůžu zatím moc soudit.

Dále kniha Verum, druhý díl Nocte. Na tuto knihu jsem čekala skoro 2 roky, a konečně jsem se dočkala. .Ale musím počkat na 3. díl, nebo si ho možná pořídím v angličtině, ještě uvidím. Takže jsem ji během pár dní přečetla. No... a mé pocity ohledně knihy jsou dost zmatené, takže jak si je trochu utřídím, bude recenze.

Pak tu mámě další druhý díl, a to Plamen v temnotě, který je pokračováním Jiskry v popelu. První díl byl hodně dobrý, tak ten druhý bude snad stejně dobrý, ne-li lepší. Ale jsem na něj hodně zvědavá a natěšená. Už by si to chtělo najít ten čas na to čtení.

Hrob mé sestry mi došel jako recenzní výtisk od nakladatelství Jota. Tato detektivka mě hodně zaujala, takže jsem na ni celkem zvědavá a snad se mi bude líbit. Nakladatelství Jota děkuji za zaslání knihy.

A poslední kniha a zároveň recenzní výtisk je Moje sestra žije na krbové římse od nakladatelství Slovart. Opět kniha vypadá velice lákavě a zajímavě, tak uvidím. Zároveň mi zaslali naprosto super tašku a diář na rok 2018. Taky jim moc děkuji.

To by bylo tedy vše, co se týká knižních přírůstků za měsíc září. Do komentářů mi napište, jestli jste si nějakou z knih také pořídili či už ji stihli i přečíst. A taky jestli se těšíte na zítřejší Humbook, tak jako já.

sobota 23. září 2017

Recenze na knihu Osm


Název: Osm
Autorka: Radka Třeštíková
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2017
Počet stran: 384
Žánr: Detektivky, pro ženy

Už v dřívějších článcích jsem zmiňovala, že se snažím překonat svoji averzi k českým autorům, jelikož mě nikdy dříve díla novodobých českých autorů moc neoslovily. Ale teď u nás vyšlo několik knih od českých autorů, které zas tak špatně nevypadají, takže jsem si řekla, že bych měla zkusit nějakou tu knížku od českého autora.


A když jsem viděla Osm od Radky Třeštíkové, které mělo celkem pozitivní ohlasy a hodně se o ní mluvilo, tak jsem si řekla, že bych si ji také mohla přečíst. A jaký je můj názor na tuhle knihu, si přečtete na konci recenze.


Kniha začíná v momentě, kdy na nemocničním lůžku v kómatu leží mladá dívka Míša, kterou někdo postřelil. Ale kdo? Všichni tvrdí, jak měli Míšu rádi a nikdo neví, kdo by jí to mohl udělat. Na začátku knihy se objeví hned několik postav, její bývalý přítel, její bývalá nejlepší kamarádka,  bývalá šéfová a manžel šéfové - Míši milenec.
Míša se nakonec z kómatu probere, ale nepamatuje si vůbec nic z toho, co se za poslední rok stalo. Nepamatuje si, že místo psů teď hlídá děti, že její bývalý přítel už není jejím přítelem, a že se oženil s Míšinou nejlepší kamarádkou, která teď už není její nejlepší kamarádkou. A nepamatuje si ani na to, že byla zamilovaná do manžela svojí šéfové, který byl později jejím milencem.
V knížce je opravdu hodně postav a nikomu nemůžete věřit. Protože každý tvrdí, jak měl Míšu rád a neublížil by jí.


V knížce je hned několik časových rovin, jelikož knížka začíná, jak už je Míša v kómatu. A hned za chvíli na to, co se událo za poslední rok, než se stalo, to co se stalo. Pak je opět kniha přerušena, a to kdy se Míša probere z kómatu. Ano, vím, že to teď všechno zní strašně složitě - hodně postav, několik časových rovin. Ale opravdu to není tak hrozné, jak to teď může vypadat.


Jak už jsem psala, hned na začátku na vás autorka vybalí několik postav, o kterých vůbec nic nevíte a snažíte se vše, tak nějak trochu zpracovat. Ze začátku jsem byla vážně trochu zmatená a snažila jsem si to vše dát nějak do hromady, ale cca po 15 stránkách už se vše srovnalo a já už jsem zhruba věděla.


V knížce se, jak bývá u detektivek zvykem, všechno postupně zamotávalo. A opravdu jsem až do konce netušila, jak kdo to udělal ani proč. Ale i přesto nebyla knížka úplně detektivka, byl to i román pro ženy.


A jak se mi teda kniha líbila?
Tak jak už jsem psala, ze začátku jsem byla trochu zmatená a musela jsem se zorientovat. Některé pasáže knihy mi přišly až trochu moc zdlouhavé, ale jinak se mi kniha líbila. Musím se přiznat, že jsem od knihy neměla vůbec žádná očekávání, protože jsem měla vážně strach, že se mi kniha nebude líbit. Ale byla jsem mile překvapena a doufám, že se mi přinejmenším budou líbit i další knihy od českých autorů, protože mám v plánu začít více číst české autory.

Hodnocení: 74%


 Nejlepší ceny knih najdete na Srovnáme.cz. Knihu si můžete prohlédnou ZDE.

středa 13. září 2017

Knižní přírůstky za měsíc srpen



Už je skoro půlka září a logicky přichází čas na Knižní přírůstky za měsíc srpen.  Měsíc srpen byl, co se týče knižních přírůstků možná lehce nadprůměrný, vzhledem k předchozímu měsíci červenci.

Celkem mi za měsíc srpen přibylo v knihovničce nádherných 8 knížek.

Hned první týden mi došel recenzní výtisk Letní dny a noci, kterou mi zaslal magazín Vaše literatura. Knížku už mám přečtenou, ale musím říct, že jsem opravdu zklamaná. Líbily se mi asi jen 3 povídky z 12, což je dost málo. Recenzi na knihu najdete snad brzy na stránkách Vaše literatura.

Další knihou je Navždy s láskou Lara Jean, tuto knihu jsem ještě nečetla, mám teprve rozečtený druhý díl, ale do Humbooku to doženu a budu mít přečtené všechny tři díly. (Teda doufám v to.)
Ale taky se už tak strašně moc těšíte na Humbook, jako já? Já se na něj těším strašně moc.

Růže a dýka je druhý díl knihy Pomsta a rozbřesk. Na knihu jsem vážně zvědavá, jelikož se mi první díl celkem líbil. Tak snad tato kniha dosáhne stejné, nebo ještě lepší úrovně než první díl.

Ani v tomto měsíci jsem nezapomněla navštívit Levné knihy. Tentokrát jsem se ale udržela na uzdě a koupila si jen jednu knihu Ve stínu černých ptáků a to za neuvěřitelných 19 Kč, prostě nešlo ji tam nechat. Několikrát už jsem na ni narazila a kniha mě celkem zaujala.

Série Milénium jsou poslední 4 knihy, když jsem na ně narazila ve slevě, neodolala jsem a musela si je hned objednat. Měla jsem dlouho v plánu si knihy přečíst, a teď, když jsem je viděla za tak úžasnou cenu... bylo to prostě neskutečné... Na knihy už se velice těším, tak snad mě nezklamou a budou tak dobré, jak se o nich všude píše.

Do komentářů klidně napište, kolik knih jste si pořídili vy za měsíc srpen, případně co přesně to bylo za knihy.

úterý 12. září 2017

Unboxing 4



Po dlouhé době tu mámě opět unboxing. Poslední unboxin, který stál za zmínku, je někdy z července, což je opravdu dlouhá doba, když už se blížíme k půlce září. Tento unboxing je ale též opožděný, jelikož mi tyhle knížky došly poslední srpnový den a počítám je tedy ještě do srpnových knižních přírůstků.

Jinak, jak jste si nejspíš všimli, tak jsem měla s příspěvky na blog menší prodlevu. Neměla jsem vůbec čas, ale teď už mám nachystaných hodně článků, takže snad budou články vycházet vice pravidelně.

Tak co to teda je za knížky?
Abych to upřesnila, jedná se hned o 4 knihy. Jde o sérii, o které nepochybně všichni slyšeli. První díl byl dokonce i zfilmovaný.

Já už nad sérií uvažovala celkem dlouho, ale vždy jsem to nějak odložila. Když jsem ale narazila na všechny tyhle knížky ve slevě, za neuvěřitelných pár korun, nemohla jsem odolat a hned jsem si je všechny objednala, bez ohledu za jak dlouho se k nim dostanu.



Někteří z vás už asi tuší, co to bude za knížky.



Ano, je to Milénium! Osobně jsem na knížky moc zvědavá, do komentářů klidně napište, jestli jste knížky četli nebo viděli film.

úterý 29. srpna 2017

Recenze na knihu Playground



Název: Playground
Autor: Lars Kepler
Nakladatelství: Host
Počet stran: 432
Rok vydání: 2016
Žánr: Thriller, Sci-fi

Jak už jsem párkrát psala, tak detektivky teď moc nečtu. Ale před pár lety jsem četla opravdu jen detektivky, hlavně Jo Nesbø, Robert Galbraith,


Jasmin Pascalová­-Andersonová je poručicí švédské armády. Během její mise Nato v severním Kosovu se se svojí jednotkou ocitne v boji. Dva z jejích mužů jsou zabiti a ona sama je těžce zraněna. Na celou minutu a čtyřicet sekund se jí zastaví srdce, potom se jim povede ji znovu oživit. Po probuzení mluví Jasmin o své zkušenosti z klinické smrti: probudila se v tajemném přístavním městě, které je něco jako přechod mezi životem a smrtí. Ale panuje zde krutý a velice nespravedlivý systém. Jasmin se z tohoto zážitku nedokáže dost dobře vzpamatovat. Co se ve skutečnosti stalo během těch pár vteřin, když se jí zastavilo srdce?

Jasmin se ve Stockholmu léčí z posttraumatického stresového syndromu, opustí armádu a pokouší se vést klidný rodinný život. Až do jednoho jediného dne, kdy se vše obrátí naruby. Po vážné autonehodě musí lékaři operovat Jasminina syna, ale během operace mu musí na okamžik zastavit srdce.

Jasmin nechce riskovat, protože ví, že její syn se z města bez její pomoci nevrátí. Město je nebezpečné a plné zlých lidí, kteří se ničeho neštítí. Ale nejnebezpečnější je hřiště. Jasmin musí svému synovi pomoci i za cenu svého života.


Jasmin mi byla celkem sympatická hlavní hrdinka. Byla už dospělá, takže reagovala přiměřeně ve všech situacích, nikoliv přehnaně, jako některé jiné hrdinky. Bylo naprosto jasné, že měla strach o své jediné dítě a její chování bylo pochopitelné.


Jak už jsem psala, tato kniha byla mojí první od autorů, takže ji nemůžu porovnat s ostatními knihami od autorů. Celkově jsem měla od knihy jistá očekávání, která byla z větší míry naplněna. I když asi prvních 100 stran mně vážně nebavilo. Po 100 stranách se kniha rozjela a začala se většina věcí dít v onom tajemném městě.

Celý popis a atmosféra města mě opravdu vtáhla do děje. Ale i přesto se v knize objevovaly pasáže, které mě nudily. Moc dlouhé popisy na můj vkus. A něco mi připadalo až zbytečné to tam zmiňovat.

Nicméně město bylo opravdu důmyslně vymyšleno a popsáno. Takže jsem si při čtení dokázala vše představit. Dokonce, jako bych cítila tu ponurou a nepřátelskou atmosféru města.

Některé komentáře ke knize či recenze, se zmiňovali, že v knize je celkem dost brutálních pasáži, a že si to autoři knihy mohli odpustit. Já osobně jsem v knize nenarazila na nic, co by mi přišlo vyloženě brutální. Asi to je věc názoru.

Knihu bych nakonec zhodnotila celkem průměrně, jelikož mě tam některé pasáže v knize trochu nudily.

Hodnocení: 69%


Nejlepší ceny knih najdete na Srovnáme.cz. Knihu si můžete prohlédnou ZDE.

pátek 25. srpna 2017

Recenze na knihu Pomsta a rozbřesk



Název: Pomsta a rozbřesk
Autorka: Renée Ahdieh
Nakladatelství: CooBoo
Rok vydání: 2016
Počet stran: 412
Žánr: Fantasy
1.dil

Tuhle knihu mám doma už od Vánoc, ale přečetla jsem ji až teď o prázdninách. Dřív jsem se k ní bohužel nedostala, což je podle mě škoda, protože se mi kniha vážně líbila. Navíc pře pár dny vyšel druhý díl Růže a dýka, který mi dnes došel, takže přečíst si tuto knihu, bylo v podstatě už opravdu nutností. A jsem ráda, že se tak stalo.

„Čím víc člověk odstrkuje ostatní pryč, tím je jasnější, že právě on nejvíc potřebuje lásku.“

 Kalif Chálid si každou noc bere jinou dívku a žádná se zatím nedožila dalšího dne. Každé ráno za rozbřesku v zemi Chorsán kalif Chálid oběsí na hedvábném provaze jednu dívku. Když se ale stane obětí šestnáctiletá Šíva, její nejlepší přítelkyně Šeherezáda se rozhodne, že se pomstí. Dobrovolně se přihlásí, že bude jeho další ženou, ale s tím rozdílem, že Šeherezáda je odhodlaná zůstat naživu a ukončit vládu kalifa Chálida jednou pro vždy.

Šeherezána noc co noc okouzluje kalifa svými příběhy a získává tak další dny svého života, ale ví, že každý den může být její poslední. Chálid je ale úplně jiný, než si Šeherezáda myslela, ve skutečnosti je to jen ztrápený osmnáctiletý kluk, který je ještě ke všemu prokletý. Jak ho teď může Šeherezáda zabít? Navíc se zdá, že se do něho zamilovala, což není možné, jak se jí to mohlo stát? Palác je ale plný intrik a lidí, co by se chtěli Šeherezády zbavit. A Šeherezáda je rozhodnuta se za každou cenu pomstít. Jak ale tohle všechno může skončit?

„Je obrovský rozdíl mezi tím, když máš něco v úmyslu, a když to opravdu uděláš.“

Šeherezáda byla opravdu neohrožená hlavní hrdinka. Byla rozhodnuta svoji přítelkyni za každou cenu pomstít. Byla mi sympatická hned od první zmínky v knize. Měla alespoň kuráž, oproti některým hrdinkám podobných knih. I když už od začátku knihy mi bylo jasné, že Chálida nezabije. Ale Šeherezáda není zas tak nevinná, jak se může zdát.

Už od začátku knihy mi bylo jasné, že i když z Chálida neustále dělali zrůdu, tak že až tak hrozný nebude. Že za tím bude něco víc a ne jen vlastní rozmar. Nakonec opravdu tak špatná nebyla a měla jsem ho i celkem ráda.

„Ty ode mě doopravdy čekáš, že budu dýchat ve světě, ve kterém chybí vzduch? “

Kniha je velmi napínavé převyprávění příběhu Tisíce a jedné noci. A já retellingy prostě miluji, takže tahle kniha se mi zkrátka líbit musela, už když jsem si ji kupovala, jsem věděla, že se mi prostě líbit bude. Byla velmi čtivá a nemohla jsem se od ní vůbec odtrhnou, je pravda, že se v knize pár nudných pasáží objevilo, ale co se dá dělat.

„Nežij ve strachu, Chálide-džán, protože to není žádný život.“

V knize je též hodně arabských slovíček a já většinu času neměla nejmenší tušení, co by mohly znamenat, naštěstí autorku napadlo dát na konec knihy slovníček, kde je každé slovo vysvětleno.

Pokud jste knihu ještě nečetli a máte rádi fantasy se špetkou magie,  romantiku a pomstu. Tak si knihu určitě přečtěte.

Hodnoceni: 83%


Nejlepší ceny knih najdete na Srovnáme.cz. Knihu si můžete prohlédnou ZDE.

neděle 20. srpna 2017

Rereading Harryho Pottera a kamene Mudrců


Asi 2 měsíce zpátky jsem založila novou rubriku s názvem Knižní články, ale dosud jsem do ní moc článků nenapsala.. Bude asi trochu jiný od těch ostatních, co normálně píši na blog. A bude tu i více obrázku, oproti normálním recenzím.

„Potřebujeme hodně statečnosti, abychom se postavili svým nepřátelům, stejně tolik ale i k tomu, abychom se postavili svým přátelům.“

Jistě všichni ví, že právě v roce 2017 slaví 20 let od vydání první díl celosvětově známé série Harry Potter.

U nás začalo nakladatelství znovu vydávat sérii Harry Pottera s novými obálkami, které jsou opravdu nádherné. Ani já jsem neodolala a koupila si první díl v novém vydání. Protože ta obálka je jednoduše úplně skvělá. V knize je dokonce i mapa, která ve starém vydání není. Nové obálky mají i další doplňkové knihy k této sérii.

„Pravda, to je něco krásného a strašného, a proto je nutné s ní zacházet s krajní obezřetností.“

Někteří z vás si možná všimli, že Humbook na facebooku uspořádal od 7. -20. 8. rereading Harry Pottera a kamene Mudrců. A tomuto tématu, jak většina z vás tuší, se bude tento článek věnovat.



O čem je první díl sem psát nebudu, protože ho jistě všichni znají, ať už ti, co četli knihu, nebo viděli film. Já četla první díl už před pár lety, takže jsem si už všechny pasáže z knihy nepamatovala. A film už jsem taky nějakou dobu neviděla, a navíc některé momenty z knihy ve filmu nepřekvapivě chybí
.
„Koneckonců, Ten-jehož nesmíme jmenovat dokázal velké věci - jistěže strašné, ale velké“

Takže, když Humbook uspořádal rereading HP a kamene Mudrců neváhala jsem a pustila se do čtení, a za necelé 2 dny jsem měla přečteno. Tak alespoň nemám to nové vydání doma zbytečně. Poprvé jsem knihu, jak už jsem zmiňovala, četla před pár lety nazpátek, takže pro mě byly některé pasáže z knihy opět nové. Ale věděla jsem, jak to celé skončí, to jsem si ještě pamatovala.

Rozhodně mám v plánu i rereading dalších dílů HP a ty nové obálky se mi vážně líbí a doma nemám všechny díly HP, některé jsem si půjčila z knihovny, tak mám v plánu si pořídit si nová vydání HP.

Do komentářů mi klidně napište, jestli jste se také zúčastnili rereadingu HP a kamene Mudrců. A jestli máte v plánu pořizovat si nová vydání HP.

pátek 11. srpna 2017

Recenze na knihu Spící obři


Název: Spící obři
Autor: Sylvain Neuvel
Nakladatelství: Knižní klub
Počet stran: 352
Rok vydání: 2017
Žánr: Sci-fi
1. Díl

Knížka Spící obři je psána formou rozhovoru s více lidmi. Ale těmi hlavními, s kterými probíhá rozhovor, jsou doktorka Rose Franklinová, Vincent Coutur, Kara Resniková, ale je zde samozřejmě více postav se kterými probíhá rozhovor. Bohužel, ale neznáme identitu toho, kdo klade otázky. Já se tedy také rozhodla pojmout recenzi formou rozhovoru.

DOKUMENT Č. 01
ROZHOVOR SE ČTENÁŘKOU KNIHY SPÍCÍ OBŘI

Jak jste se ke knize dostala a co vás na ni tolik zaujalo?
Na knihu jsem narazila v letáku plánovaných novinek na měsíc červen. Knížka mě rozhodně zaujala svým obsahem, když jsem si přečetla obsah, věděla jsem, že si tu knížku prostě musím přečíst. I když vím, že to není můj žánr, ale rozhodla jsem se zariskovat.

Stál vám ten risk za to, nebo jste byla naopak zklamaná?
Čekala jsem, že se na to zeptáte, ale odpověď na tuto otázku si nechám až na konec. Nechtěla byste se raději zeptat, o čem kniha je?

Ten kdo klade otázky, jsem já, nikoliv vy. Ale ano, o čem kniha tedy je?
V Deadwoodu, v Jižní Dakodě se jedenáctiletá Rose projíždí na svém kole. Jenže se z nenadání propadne do země, probere se až na dně jámy, ale okolo ní už jsou všude záchranáři. Rose vidí jen krychlovou místnost s podivnými symboly, ale když se někdo podívá z větší výšky, uvidí něco daleko podivnějšího- dlaň obří kovové ruky.

 O sedmnáct let později, není zatím nikdo k vyřešení záhady blíž. Avšak Rose, teď už vystudovaná fyzička a vedoucí tajného týmu se nevzdává. Brzy se ovšem Rose se svým týmem podaří najít další díly obra. A ukazuje se, že obr je pravděpodobně zbraň. Ale kdo mohl takovou zbraň postavit, když ten obr je několik tisíc let starý a my lidé jsme nebyli a ani teď nejsme schopni něco takového postavit? Ale jsou tu i další záhady nejen okolo toho k čemu robot slouží, nebo kdo ho postavil. A ukazuje se, že tenhle objev by mohl mít na svědomí definitivní mír, nebo hromadnou záhubu…

Hmm, to zní celkem zajímavě a co postavy, které se v knize vyskytují? Jaký na ně máte názor?
Jak už jsem zmínila, nejvíce probíhá rozhovor s  Rose Franklinovou, Vincent Couturem, Kara Resnikovou. A jelikož máme spojení s hrdiny jen formou rozhovorů, můžeme si na ně udělat obrázek, jen podle toho jak odpovídají, či co na sebe prozradí. Ale že by byli nějak charakterizovaní, či více po psychické stránce propracování, to ne. Ke všem, kteří v knize vystupovali, mám neutrální postoj, nemůžu říci, že by mi nějaké postava vyloženě přirostla k srdci.

To, že už je kniha psána pomocí rozhovorů víme, ale jak se tento styl psaní zamlouval vám?
Ze začátku to pro mě byl trochu nezvyk, jen samé dialogy. Nic okolo jste se nedozvěděli, byla položena otázka a tázaný na ni odpověděl. Nebyly zde nějaké myšlenkové pochody hrdiny či další aktivita a zájmy hrdiny, nic navíc jste se nedozvěděli. Přišlo mi to prostě strašně neosobní.

Máte nějaké další postřehy ke knize?
Jistě. V knize není žádná akce, dohromady se zde nic nedělo. Nebylo zde ani nějaké stupňované napětí, zkrátka nic, co by vás nutilo číst dál. Chvílemi jsem se opravdu nudila.
V knize je i dost fyziky a chemie, celkově věd. Některé věci mi přišly až moc odborné, pochopila jsem je, ale přišly mi až moc podrobné, stačilo by to vysvětlit trochu stručněji. Mě už to tam potom i docela otravovalo.

A teď zpět k otázce, kterou jsem vám položil už na začátku. Stál vám ten risk za to, nebo jste byla naopak zklamaná?
Protože kniha není můj žánr, neměla jsem od ní velká očekávání. Několikrát se mi právě u sci-fi stalo, že jsem knihu nedočetla, tahle se k nim mohla klidně přidat také, i když obsah zněl slibně. Od knihy jsem nic nečekala, takže nemůžu říkat, jestli jsem zklamaná, nebo ne. Jisté je jen to, že to byla zajímavá změna. Knihu hodnotím průměrně, nejsem z ní nějak odvařená. Přece jsem se dozvěděla něco nového a i zajímavého, nahlédla jsem mezi vědce, fyziky, vojáky a také další některé i vysoce postavené lidi. Ale nejvíce mě bavilo, objevovat spolu s tajným týmem nové funkce obra.

To by už stačilo. Děkuji vám za váš čas a rozhovor, jen mi na závěr řekněte, jak byste knihu ohodnotila?
Jak už jsem řekla, na to že kniha není můj žánr, to nebylo špatné a hodnotím ji průměrně a těším se na další dva díly.

Hodnocení: 65%

Nejlepší ceny knih najdete na Srovname. cz. Na knihu se můžete podívat ZDE.

Doufám, že se vám tenhle formát recenze líbil. Bylo to zase trochu něco jiného. A budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jak se tenhle formát recenze líbil vám. Jestli mám třeba ještě nějakou další recenzi udělat tímto formátem.

Knižní přírůstky za měsíc červenec



Měsíc červenec byl pro mě slabší, co se týče počtu koupených knih. Ano byly to pouhé 3 knihy, což je nízký počet, vzhledem k počtu nakoupených knih v minulých měsících.

Je pravda, že v měsíci červenci u nás nevyšlo moc knížek, které by mě nějak zaujaly, takže jsem dohnala resty a koupila si knihy, po kterých už jsem se delší dobu dívala. Také jsem ale chtěla trochu šetřit, protože v srpnu má vyjít hned několik YA knih, na které se strašně těším. Např. Sníh nebo popel, Růže a dýka, Navždy s láskou Lara Jean… Je jich opravdu hodně a to ani nemluvím o měsíci září, tam už mám vyhlédnuto taky pár knížek.

Před pár lety jsem měla takové období, kdy jsem četla jenom detektivky, frčel u mě hlavně Jo Nesbo, Robert Galbraith, Jeffery Deaver… Ale tahle doba už je dávno pryč, nějakou takovou detektivku už jsem nečetla pěkně dlouho, ale mám už pár vybraných, které bych si chtěla časem přečíst.

Autorská dvojice Lars Kepler jsou velmi známí svými detektivkami, já od nich právě nic nečetla, ale vážně dlouho jsem uvažovala, že si od nich něco přečtu. A když jsem uviděla v knihkupectví Playground ve slevě, nešlo neodolat. Já vím, že ta knížka detektivka není, je to spíše mysteriózní thriller. Knihu už mám přečtenou a plánuji na ni v blízké době recenzi. Ale chápejte, už můžu říct, že jsem od této dvojice něco četla. :D

Asi většina z vás postřehla, že knihy od českých autorů moc nečtu, spíše vůbec nečtu. Což je podle mě rozhodně chyba a zároveň i škoda. Opět dříve jsem nějaké ty české autory četla, ale teď už vůbec. Poslední dobou se to snažím napravit, už před cca 2 měsíci jsem si koupila knihu Kosmonaut z Čech, ke které jsem se zatím nedostala, docela mě to štve. A teď jsem si i koupila knihu Osm od Radky Třeštíkové, jistě všem známé české autorky. Na knihu už se moc těším a jsem vážně zvědavá.

A jak už je u mě poslední dobou zvykem, nesmí tu chybět knížka v angličtině. A touto knihou je Release od Patricka Nesse. Je to můj velice oblíbený autor, takže když jsem knihu viděla v knihkupectví, ani na chvíli jsem nezaváhala a hned jsem si ji musela koupit. Opět doufám, že se k ní brzy dostanu. Já mám tolik knížek, které si chci strašně moc přečíst, ale neustále mi přibývají další a další a já prostě nestíhám číst, času nemám tolik, kolik bych si ho přála mít a mám i jiné povinnosti.

Do komentářů mi klidně napište, co za knihy jste si v červenci pořídili vy a jestli jste nějakou z výše zmíněných četli.

středa 9. srpna 2017

Přečteno za měsíc červen a červenec



Poměrně nedávno jsem zavedla novou rubriku, tedy - přečteno za daný měsíc. Možná si někteří z vás všimli, že jsem nevydala článek Přečteno za měsíc červen. Ano, je to tak článek nevyšel, i když jsem to měla původně v plánu. Myslela jsem si, že budu mít v červenci více času, ale opak byl pravdou.

A jelikož je trochu divné vydávat článek Přečteno za červen v srpnu, rozhodla jsem se spojit měsíc červen a červenec do jednoho článku.

Táák a kolik knih jsem teda celkem přečetla za tyto 2 měsíce? No, přiznám se, není to nijak velké a závratné číslo. Dokonce si myslím, že jsem těch knih mohla přečíst více, ale co se dá dělat. A je to  9 knih.

První knihou byla kniha Paní půlnoci. Bylo to moje první setkání s lovci stínů, a také první kniha od autorky C. Clare. Kniha se mi nakonec líbila, i když jsem si prvně nedokázala představit styl autorčina psaní. Celou recenzi na knihu si můžete přečíst ZDE.

Alenku v říši zombií jsem četla hned, jak mi došla. Protože já prostě přímo miluju retellingy, a ještě k tomu na Alenku v říši divů. Tu knihu jsem si zkrátka musela přečíst, co nejdříve. Po pravdě jsem byla trochu zklamaná, protože kniha nebyla úplně podle mého očekávání. Ale třeba snad budou další díly o něco lepší. Celou recenzi si můžete přečíst ZDE.

Poušť v plamenech jsem si chtěla přečíst též. A vážně to byla ideální knížka na horké letní dny, které strávíte někde u vody. Knížka je plná písku, horka a sucha... Opravdu z ní přímo srší letní atmosféra. Mně osobně se knížka moc líbila a těším se na další díl.

Hlavně to nikomu neříkej je knížka od slovenské autorky. A došla mi jako recenzní výtisk od Slovartu , za to jim moc děkuji. Protože jsem si jistá, že jinak by se ke mně kniha nedostala. Což by byla jistě škoda, jelikož pojednává o velmi aktuálním tématu- šikaně. A jistě bych tuhle knihu doporučila všem ve věku 14-16 let. Celou recenzi si můžete přečíst ZDE.

Nejchladnější dívka ve Městě Chladu je knížka s upíří tématikou. I když jsou dnes hromady knih o upírech, tahle mi prostě přišla naprosto originální. Celá atmosféra knihy byla pro mě naprosto jedinečná. Bylo to prostě celé takové trochu šílené, ale vážně dobré. Celou recenzi na knihu si můžete přečíst ZDE.

Skoro směšná story je knížka, kterou jsem dlouho hledala. Pojednává o patnáctiletém chlapci, který trpí depresí. Knížka je celou dobu sondou toho, co se děje v jeho hlavě. A navíc je i o tom, jak vypadá strávit 5 dní v psychiatrické léčebně. Jedná se přibližně o autobiografii, kdy sám autor strávil pár dní v psychiatrické léčebně. Knížka byla i zfilmovaná pod názvem Něco jako komedie. Osobně se mi kniha vážně líbila.

Spící obři je sci-fi. Jak už jsem někde psala, já sci-fi moc nečtu, ale když jsem tuhle knížku viděla v katalogu, nemohla jsem odolat a ihned jsem si ji objednala. Přestože už se mi stalo, že jsem pár sci-fi knížek nedočetla. Já přímo nesnáším, když knížku nemůžu dočíst, protože se mi nelíbí. A sci-fi je jediný žánr, u kterého se mi to už párkrát stalo. Ale kniha Spící obří se mi nakonec celkem líbila, na to že sci-fi nečtu a knihu jsem dočetla až do konce. A plánuji na ni recenzi, která by měla vyjít ještě tento týden.

Políbená ledem je druhý díl ze série. První díl se jmenoval Mrazivý oheň, ten mě hodně bavil. A když je to druhý díl, tak myslím, že není třeba sem o knize moc psát. Ale oproti prvnímu dílu mi přišla celkově slabší, ani se zde toho moc nedělo, ale konec to trochu spravil.

A poslední mojí přečtenou knihou byla Pomsta a rozbřesk, další retelling. Knížku mám doma už od Vánoc, ale dostala jsem se k ní až teď. Za pár dní má vyjít její druhý díl, na který se už moc těším. A plánuji též recenzi, která by měla vyjít ještě tento týden.

Doufám, že se polepším a za měsíc srpen přečtu tolik knih, kolik jen půjde. Do komentářů mi klidně napište, zda jste nějakou knihu také četli.








pátek 28. července 2017

Recenze na knihu Nejchladnější dívka ve Městě Chladu


Název: Nejchladnější dívka ve městě Chladu
Autorka: Holly Black
Nakladatelství: Omega
Rok vydání: 2017
Počet stran: 328
Žánr: Sci-fi, fantasy

Doba, kdy bylo velmi populární Stmívání, nebo Upíří deníky je už pryč. Jistě si většina z nás vzpomene, když bylo s těmito upíry po celém světě naprosté boom. Skoro všichni četli Stmívání, nebo alespoň přinejmenším sledovali filmy. Dost podobné to bylo i s Upířími deníky. Postupem času, ale přestalo být slyšet o těchto populárních kouscích, jen občas na ně ještě někde narazím.

„Nemůže se přihodit nic krásnějšího nežli smrt.“ - Walt Whitman

I já jsem byla dříve velkou fanynkou upírů. Četla jsem skoro všechny knížky, kde vystupovali upíři a stejně to bylo i s filmy, které jsem sledovala. Ale i mě tento trend postupem času jaksi opustil. Ale když jsem teď opět po několika letech narazila na knížku, které pojednává o upírech, vůbec jsem neváhala. Knížka mě zaujala, jak anotací, tak i naprosto úžasnou obálkou.

„Naši mrtví nejsou nikdy skutečně mrtví, dokud jsme na ně nezapomněli.“ - George Eliot

 Svět už není takový jako dřív. Počty upírů prudce narostly, a proto musely být v určitých městech zařízeny karanténní oblasti, které jsou obehnány hradbami. Tato města se nazývají města Chladu. Nejslavnější chladné město je Springfield. Uvnitř měst jsou kromě upírů izolovaní i někteří Chladní- nakažení, pravděpodobně budoucí upíři. Pro bezpečnost normálních lidí jsou hradby měst přísně střeženy a nikdo, kdo vstoupí do města Chladu, už se nemá možnost vrátit.

„Koho bozi milují, umírá mladý.“ - Menander

Tana se jednoho rána po normálním večírku vzbudí, dům je ale plný mrtvých lidí. Tento masakr přežil akorát její expřítel Aidan, který je ale Chladný - nakažený, a pak ještě tajemný mladý pohledný upír Gavriel. Gavriel je na útěku před druhými upíry, kteří se ho snaží chytit. Navíc Tana s Aidanem jsou jediní kdo masakr přežili, takže jsou plné zprávy a noviny. Tana je zoufalá a vyděšená, takže se odhodlá k velmi odvážnému činy, jelikož se Tana snaží zachránit, jak sebe, tak i Gavriela s Aidanem. Všichni tři se proto vydají celí zoufalí do města Chladu. K Tatinu zklamání není město Chladu takové, jak ho ukazují v televizi a už vůbec není takové jaké si ho představovala. Je mnohem zkaženější ponuřejší a nebezpečnější. K tomu všemu se věci začínají docela dost komplikovat.

„Smrt je stín, neustále chodící za tělem. “ - Anglické přísloví

Tana mi jako hlavní hrdinka nevadila, ale ve spoustě věcí jsem s ní nesouhlasila. Ale musí se jí nechat, že byla opravdu velmi odvážná.
Aidan byl trochu zvláštní, ale nakonec mi přišel vcelku milý.
A nakonec Gavriel. Do Gavriela jsem se prakticky zamilovala hned od první zmínky v knize. Líbil se mi jeho styl vyjadřování, místy sice trochu šílený a nesrozumitelný, ale to mi vůbec nevadilo. Gavriel byl prostě ten sexy upír, který je zároveň trochu staromódní a i trochu šílený, ale jinak neskutečně přitažlivý.

„O nikom neříkejte, že je šťastný, dokud nezemřel.“ - Aischylos

Po knize jsem sáhla, jelikož mě velmi zaujala anotace i obálka, a navíc jsem si po dlouhé době chtěla přečíst opět něco o upírech.
Knížka se mi opravdu líbila, jelikož byla velmi originální. Celý tenhle příběh byl originální stejně, tak i prostředí, postavy... Vše bylo takové tajemné a temné, nechyběla ani prolitá krev a zabíjení. Já osobně jsem z knížky cítila přímo tu pochmurnou atmosféru.
Knížka byla opět vyprávěna z více pohledů, a také se střídala minulost a přítomnost. Bylo vidět, že autorka měla vše velmi dobře promyšlené. Je pravda, že mi začátek knihy přišel malinko pomalejší,
na můj vkus, ale nebylo to zas tak hrozné.
 V knížce bylo celkem 39 kapitol a každá kapitola začínala nějakým citátem, který pojednával o smrti. Z knížky jsou i výše červeně napsané citáty.

Hodnocení: 85%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Omega. Knihu si můžete zakoupit ZDE,



úterý 25. července 2017

Knižní přírůstky za měsíc červen



Už je skoro konec měsíce července, ale poohlédneme se ještě za měsícem červnem. A to přesněji kolik knih jsem si za daný měsíc pořídila.

Vím, že tento článek je trochu více opožděný, bohužel jsem, ale neměla moc času. Takže jsem se k jeho napsání dostala až nyní.

Knížek bylo celkem 5, což si myslím, že je přiměřené množství. Navíc jeden z nich byl recenzní výtisk.

První kniha, kterou jsem si objednala byla Alenka v říši zombií. Jelikož mám ráda retellingy  a ještě i pohádku Alenku v říši divů. Je jasné, že jsem si musela knihu, hned po vydání objednat. Knihu už mám přečtenou a recenzi najdete ZDE.

Druhá kniha je Hlavně to nikomu neříkej mi došla jako recenzní výtisk od nakladatelství Slovart. Ještě jednou jim děkuji. Recenzi na knihu najdete ZDE.

Další knihou jsou Harry Potter a kámen Mudrců. Toto nové vydání knihy se mi neskutečně líbilo, a navíc knížky Harry Potter v knihovničce nemám, i když jsem je četla. Takže tohle byla ideální výmluva, proč si tuto knihu koupit.

 Předposlední knihou je kniha Falešný polibek, která mě zaujala, jak svojí obálkou, tak i obsahem. Osobně jsem na ni hodně zvědavá, skoro všichni okolo mě ji četli, jenom já opět nestíhám.

A úplně poslední knihou jsou Spící obři. Tato kniha je sci-fi a jak jistě víte, já sci-fi moc nečtu, vlastně skoro vůbec ji nečtu. Ale tahle kniha mě podle obsahu velice zaujala, takže jsem se rozhodla si ji nakonec koupit. Zatím jsem za půlkou knihy a není to špatné na to, že sci-fi není můj žánr, tak uvidím. Do komentářů mi napište, jestli budete chtít na knihu recenzi.

Dalším mým neknižním přírůstkem byla taška, kterou mi zaslalo nakladatelství Slovart, tašku jste mohli vidět v Unboxingu 1. Taky děkuji.

A nesmí chybět ani nová Funko POP Popelka, kterou jsem si musela koupit, bohužel ji na této fotce nemám.

A to jsou opravdu všechny knižní i neknižní přírůstky ze měsíc červen.

neděle 9. července 2017

Recenze na knihu Hlavně to nikomu neříkej


Název: Hlavně to nikomu neříkej
Autorka: Miroslava Varáčková
Nakladatelství: Slovart / booklab
Rok vydání: 2017
Počet stran: 240
Žánr: Dívčí román

O téhle kníže jsem vůbec neslyšela, ani jsem netušila, že u nás má vyjít. A nebýt nakladatelství Slovart, nejspíš bych na ni ani teď nenarazila. Což je podle mě děsná škoda. Protože jsem vážně ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Pojednává o velmi aktuálním tématu - šikaně. Která se později rozroste do velmi velkých a závažných rozměrů. 


Eva žije spolu se svým bratrem Ivem v malé vesnici. Jejich otec spáchal sebevraždu a jejich matka utekla do Anglie za novým životem. Občas jim napíše, pošle peníze a párkrát za rok je přijede neočekávaně navštívit a stejně neočekávaně zase vždy zmizí. Ivo bere roli hlavy rodiny až přehnaně vážně. Neustále Evu kontroluje a má k ní až majetnické sklony.

Eva s jizvou na tváři a s minulostí její rodinné tragédie se začleňuje do kolektivu jen těžko. Ve škole se jí její spolužáci smějí a šikanují ji. Eva se snaží školu za každou cenu zvládat, ale nikomu o svých problémech se svými spolužáky neřekne.

Eva je jen sama sebou, když tančí. Zapomíná na své starosti a oddává se jen hudbě. Jenže brzy se začátkem školního roku následuje další špatná zpráva. Její taneční partner Lukáš odjíždí na rok studovat do Francie. Lukáš byl její jediný kamarád, který neměl žádné připomínky k její jizvě či minulosti. Eva je proto opravdu smutná, protože kromě bratra už nemá vůbec nikoho. Tančit chodívá sama až pozdě večer do klubu.

Brzy ale po Lukášově odchodu narazí na Tima. Syna majitele klubu, Eva zná Tima dlouho, ale vždy spolu prohodili jen pár slov. Nikdy se pořádně nebavili. Ale je pravda, že Evě se vždycky líbil, také byl bývalý tanečník, ale před nějakou dobou už skončil s tančením. Ale teď se s Timem  už normálně baví, ba co víc, zamilovala se do něj a on do ní možná taky...


Eva byla takový psí čumák. S lidmi se nebavila, ono není ani divu.  Nikoho si nepouštěla k tělu, jelikož měla strach, že ji všichni podrazí. Eva přestala prakticky lidem důvěřovat. A je opravdu škoda, že nikomu neřekla, co ve škole prožívá, protože kdyby to někomu řekla, nemuselo to zajít až tak daleko.

Ivo byl vůči Evě velmi majetnický, skoro až nezdravě. Roli hlavy rodiny bral hodně vážně. Neustále musel mít nad Evou dohled, jako by jí bylo pět a ne sedmnáct. Když se zpozdila, hned jí několikrát volal, kde je.

Timo mi přišel fakt milý a hodný. Vůči Evě se choval vážně hezky. Na druhou stranu mi přišel až moc dokonalý.


Knížka je velmi dobře po grafické stránce propracovaná. Jsou zde okénka, které ukazují chatovou konverzaci. Knížka není rozdělená na kapitoly, ale na měsíce. Které signalizují, že se schyluje k něčemu většímu. V knížce je to pár černých stránek s bílým textem. Kniha je vyprávěná z jednoho pohledu, tedy z pohledu Evy.

Autorka se pustila do velmi vážného a aktuálního tématu - šikana. Sice ze začátku to vypadalo celkem nevinně. A člověk si řekne, že těch pár hodin ve škole vydrží. Ale pak se vše začalo pozvolna stupňovat, že to opravdu začalo být opravdu závažné.


Je dobře, že autorka napsala takovou knihu. A rozhodně by si knihu měli přečíst všichni komu je 14-15 let, to je cílová skupina téhle knihy, ale pokud jste starší, tak byste si knihu mohli přečíst taky.


Mně se kniha líbila. Sice na mě byly některé pasáže trochu zdlouhavé, jinak nemám knize co vytknout.


 Kniha všem čtenářům předává poselství, že pokud mají takový problém, rozhodně by o tom měli někomu říct a ne to držet v tajnosti a nikomu to neříct.


Hodnocení: 81%


Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart. Na knihu se můžete podívat ZDE.

Slovart

Unboxing 3


A máme tu první  unboxing za červenec. Na první pohled to podle obrázku nevypadá, ale bude se jednat jen o 2 knížky. Krabice byla opravdu hodně velká, na to že v ní byly pouze 2 knihy. Já jsem se lekla, jestli mi vůbec došla správná zásilka, protože velikost krabice nebyla přímo úměrná počtu knih.

Obě dvě knihy jsem měla v plánu si objednat už delší dobu. Takže když byl ten konec školního roku, proč si těch knih neobjednat trochu víc, bez ohledu na to, že vám ani ne před týdnem došel už jeden balík.

Papíru bylo v krabici vážně hodně.

A co je to teda za knihy? Jedna je nové vydání. (všichni už ví) A ta druhá je též velmi známá.




pátek 7. července 2017

Unboxing 2


Máme tu ještě trochu opožděný unboxing. Tato kniha mi došla ještě v červnu, takže ji budu řadit ještě mezi knižní přírůstky za měsíc květen. Na ten článek se můžete již brzy těšit.

Tentokrát to bude tedy jen jedna kniha. Vydává ji Knižní klub. Na knihu jsem narazila, když jsem si procházela tituly, které mají vycházet u Euromedia za měsíc květen a právě zde jsem narazila na tuto knihu. Já vůbec netušila, že má tato kniha u nás vyjít.

Po přečtení anotace jsem věděla, že si knihu musím přečíst. Sice je to teda sci-fi, to já obvykle nečtu, ale doufám, že by se mi to mohla třeba tentokrát líbit a nebudu litovat. Má jít o první díl triologie.

Já vás nebudu moc dlouho napínat a prozradím vám, o jakou knihu se jedná.



Ano, jsou to Spící obři.

Pokud by byl zájem, mohla bych, jak knihu přečtu, napsat  recenzi. Do komentářů mi napište, jestli byste měli zájem o recenzi.

sobota 1. července 2017

Recenze na knihu Alenka v říši zombií


Název: Alenka v říši zombií
Autorka: Gena Showalter
Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 328
Rok vydání: 2017
Žánr: Fantasy
1. díl

Konečně je tu další retelling na Alenku v říši divů. Tuto knihu jsem já, jako obrovská fanynka Alenky nemohla nechat ujít, takže už jsem měla na knihu i předobjednávku. Osobně nemám moc ráda knihy, kde se objevují zombie, ale u Alenky jsem nemohla odolat a rozhodla se zombie spolu s Alenkou zvládnout.


V den kdy Alenka Bellová oslaví své 16. narozeniny, se koná baletní vystoupení její sestry Emmy. Představení se koná ale až večer, za tmy. Jenže Alenky ani nikdo jiný z jejich rodiny nikdy nebyli venku po setmění. Jejich otec tvrdí, že zombie vycházejí a útočí za tmy. Je jasné, že tyhle zombie Alenka nikdy neviděla, ani její sestra Emma a považují tatínka za blázna.

Alenka nakonec rodiče přesvědčí, aby šli všichni na vystoupení Emmy. Ale co se při zpáteční cestě nestane. Mají  autonehodu. Jediný kdo přežil, je Alenka. Musí se proto nastěhovat k rodičům její mamky. Alenku také čeká spolu se změnou bydliště i nástup na novou školu.

Alenka na nové škole zná jen Kat, se kterou se seznámila při svém krátkodobém pobytu v nemocni po autonehodě. Hned při prvním dnu narazí Alenka na skupinku kluků, kteří nemají na škole moc dobrou pověst. Co chvíli jsou vyloučeni, s někým se neustále perou... A celé bandě velí největší rebel ze všech Cole Holland. Cole se samozřejmě nejobávanější osobou na škole, má také řadu nebezpečných tajemství. Alence se hned podaří upoutat pozornost Cola, a to na tolik, že si jí začnou všímat i druzí. Ovšem, že se Alenka musí mít před Colem i jeho bandou na pozoru, protože mají nebezpečná tajemství a svoji pověst nemají jen tak.


Alenka mi jako hlavní hrdinka nevadila. Sice mi nějak k srdci nepřirostla, ale nevadila mi. Její chování odpovídalo daným situacím, její reakce nebyly přehnané.

Kat se jsem měla vážně ráda, byla s ní legrace a chovala se opravdu jako vzorná kamarádka. A sebevědomí ji rozhodně nechybělo.

Cole byl typický rebel a takový idol dívčích srdcí. Prostě velmi pohledný podle všech holek na škole. S dokonalou postavou, vzhledem. Taky to byl pěkný rebel, po kterém touží opravdu všechny holky na škole. Ale ví, že s ním se zaplést není radno, jelikož je to nebezpečné a měly by se mu vyhýbat obloukem.


A teď tedy můj názor na celou tuhle knihu. Na knihu jsem byla vážně zvědavá a měla jsem jistá očekávání. Bohužel kniha byla trochu jiná než jsem čekala, čekala jsem i trochu víc.
Začátek knihy mi připadal velmi ohraný. Bylo to takové to: Nová holka přijde do nové školy, hned první den upoutá pozornost kluka, po kterém všechny holky touží. Její kamarádka ji varuje, ať si s ním nic nezačíná, ona ji ujistí, že to nemá v plánu. Za pár dní už se s ním velice baví, a pak se vše odehrává tak, jak jistě už teď každý tuší.

Už od začátku knihy jsem vše tak nějak tušila, takže mě většina věcí vůbec nepřekvapila. Opravdu hodně věcí bylo očekávatelných, navíc jsem doufala, že se ještě něco objeví, co to celé ještě víc zamotá. A ono nic. Místy mi to přišlo i trochu jako pěkná hloupost.

Čtení nelituji, další díly si samozřejmě hodlám  přečíst. Nakonec pro mě  byla kniha taková oddechovka. A hodnotila bych ji jako průměrnou.

Pokud máte rádi typické středoškolské prostředí, sexy kluky, 16-ti leté hrdinky, zombie, boje a trochu té krve a modřin. Tak by se vám kniha mohla líbit.

Mně osobně nepřišlo, že by měla kniha moc co společného s Alenkou v říši divů. Teda kromě názvu knihy a jména hlavní hrdinky. Zombie byly v duchovním světě, které vidí jen vybraní lidé. A bílý králík byl mrak. Tady pro mě veškerá podoba s pravou Alenkou končila.

Kniha skončila poměrně ukončeně, není tady takové to, jak mají série ve zvyku, že kniha skončí v tom největším napětí. Přesto jsem zvědavá, jak to autorka vymyslí dál.

Hodnocení: 71%

sobota 24. června 2017

Recenze na knihu Paní půlnoci


Název: Paní půlnoci
Autorka: Cassandra Clare
Rok vydání: 2017
Nakladatelství: Slovart / #booklab
Počet stran: 608
Žánr: Fantasy
1. díl (Temné lsti)

Po dlouhé době tu máme opět další recenzi. Na knížku od velmi známé autorky C. Clare, která už napsala série Nástroje smrti a Pekelné stroje. Já bohužel ani jednu sérii nečetla, tahle kniha byla moje první setkání s autorkou. O autorce už jsem slyšela, ale nikdy jsem se nedokopala si od ní něco přečíst.

Zákon je pruda, ale dá se obejít.“

Jak už jsem napsala od autorky jsem nic nečetla. Což byla asi menší chyba, sice je kniha o nových hrdinech, kteří se v předchozích sériích neobjevují. Ale v knize se jako vedlejší postavy objevují právě ti ze starých sérií, prostředí totiž zůstává stejné jako u minulých sérií. To zapříčinilo to, že jsem byla ze začátku trochu zmatená, jelikož vás autorka do příběhu hodí a už vám nic nevysvětluje, počítá s tím, že vše znáte už z dřívějška. Postupně se ale vše už srovnalo, a v příběhu jsem se plně orientovala. Dá se tedy kniha číst i bez předchozí znalosti knih, ale je lepší mít ty knihy přečtené.

„Špatný zákon není zákon.“

Emma Carstaisová přišla během Temné války před 5 lety o oba rodiče. Všichni ji tvrdili, že to byl Sebastián, který to celé před 5 lety spískal a zabil její rodiče. Emma ale nevěří, že je zabil on. Teď už není dítě jako dřív, teď už je zkušená lovkyně stínů a je odhodlaná zjistit pravdu a pomstít se.

V ulicích Los Angeles se začnou objevovat mrtvoly, které jsou popsané neznámou řečí a mají zpilované bříška prstů... Mrtvoly byly zabity dost podobně jako Emmini rodiče. Emma si je opravdu jistá, že to spolu nějak souvisí.

Přestože tyto vraždy vyšetřuje Spolek, takže by se do nich Emma neměla míchat. Ale Emma začne spolu se svým parabátai* Juliánem Blackthornem vyšetřovat na vlastní pěst. Pomáhají jim Juliánovi sourozenci Livy, Tibo, Dru, Tavy a Mark, kteří žijí též v losangeleském Institut spolu s Emmou a Juliánem. Přidává se k nim i Cristina, která přijela z Mexika do LA na praxi.

Brzy se dostanou na stopu sektě, které ovládá temnou magii a má ještě mnohem temnějším záměry. K jejich nelibosti, ale čas nelítostně plyne a kdo zatím vším stojí? Kdo má toto všechno na starost? A jaký má vlastně záměr? to jsou otázky, které si Emma celou knihu klade.

  A aby toho nebylo málo, Emma začíná něco cítit ke svému parabátai Juliánovi. A cítí k ní něco i Julián? Jejich pouto začne nebezpečně sílit... Ale takovou lásku mezi parabátai Zákon zakazuje z jistých důvodů. Ale od kdy se Emma  řídí zákonem?!. Už teď před Spolkem s Juliánem pár věcí skrývají.

O obsahu jsem vám toho moc nenapsala, já vím, ale ono toho napsat víc ani nejde. V knize se toho děje hodně, a kdybych vám toho více vyzradila, přišli byste o ten správný čtenářský prožitek.

„Zklamu vás. Každý vždycky zklame.“

V knize se opravdu objevuje mnoho postav. Kniha je vyprávěna er formou. Krátce vám tedy představím ty nejdůležitější postavy, které se v knize objevují nejčastěji.

Emma je zkrátka hodně tvrdohlavá, aby se pomstila a zároveň ochránila své blízké, je schopná všeho. Musím ale říct, že mi Emma přišla až moc dokonalá hlavní hrdinka. Byla hezká, alespoň to o ní všichni říkali. Je jedna z nejlepších lovců stínů. Dokáže se sama o sebe postarat, nikoho nepotřebuje. Jedná na vlastní pěst. Svého bývalého pošle naprosto v klidu do háje, bez toho aby projevila špetku citu.

Julián se opravdu svědomitě stará o své mladší sourozence, dokonce je jim něco jako rodičem. Musí být pořád silný, aby se děti zbytečně nestresovaly. Musí všechny držet pohromadě a to za každou cenu, jelikož jsou jediní, kteří mu spolu s Emmou zbyli. Zároveň je taky nelítostný v boji.

Cristina je též mladá lovkyně stínů. Přijela z Mexika do Los Angeles na praxi. Ale také chtěla utéct před vlastní minulostí, na kterou stejně později narazí ať chce nebo ne.

V knize se ještě často objevují Juliánovi sourozenci, kterých je poměrně hodně.

„Lidi říkají komplikovaný věci, protože jsou sami komplikovaní.“

A teď už tedy ke knize a o mém názoru na ni.
Od knihy jsem vážně netušila, co čekat. Autorčin styl psaní jsem neznala a s jejím světem jsem se také ještě nesetkala. Byla to pro mě tedy premiéra.

Kniha měla na mě trochu pomalejší rozjezd. A taky jsem se tam ze začátku malinko ztrácela. Ale pak už to bylo dobré, vše šlapalo, tak jak mělo. Někde byly na mě až moc vleklé pasáže, přišlo mi, že se tam nic nedělo a některé mi přišly až zbytečné. V knize nechybí ani poměrně propracované popisy, které mi až tak nevadily. Nejvíce na mě zapůsobil konec knihy, ten teda opravdu byl. Tam jsem trochu valila oči. Ale jinak bych knihu hodnotila jako lepší fantasy. Autorka měla vše dobře vymyšlené. Jen těch jmen v té knize, to byl trochu oříšek, vždy kdo je kdo a ke komu patří. Kniha má sice 600 stran, ale uteklo to poměrně rychle, takže se mi to ani nezdálo, že má tolik stran.

„Správně učiněné rozhodnutí je jako dokonale načasovaný střemhlavý let sokola, jehož cílem je udeřit na soupeře a rozdrtit ho.“

A teď ještě pár slov k té skvostné obálce. Za mě obálka naprostý luxus. Nádhera. Po stranách ty nabarvené stránky na zelenomodrou. Další krása. Celý vzhled knihy je velmi okouzlující. Je jen škoda, že se jedná o paperback. Knížka se mi párkrát zohýbala, což mě mrzí. Měla jsem ji s sebou na dovolené, takže se v tašce trochu pokrčila. Jistě by pevná vazba knize neubrala na kráse.

V knize je i text napsaný kurzívou, většinou jsou to události, které se staly již dříve a někdo na ně vzpomíná, nebo jsou to důležité věci. Názvy kapitol jsou verše z básně „Annabel Lee“ od Edgara Allana Poea.

„Máš pravdu, budu nápadný, ale lidé stejně vidí jen to, co vidět chtějí.“

Pokud jste knihu četli, do komentářů mi napište, jak se vám líbila. Nebo jestli jste četli nějakou jinou knihu od C. Clare.

„Když nikdo kolem tebe nemluví pravdu, naučíš se nahlížet pod povrch.“

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Slovart. Pokud se na knihu chcete podívat, nebo si ji koupit, klikněte ZDE.

Slovart 

Hodnocení: 83%

*parabátai= Dvojice lovců stínu, kteří při obřadu odříkají přísahu a stávají se něco jako spřízněné duše. Navzájem cítí bolest, poznají jestli se tomu druhému něco stalo... Spolu jsou silnější např. v boji.. Můžou mít i manžela/lku, ale nesmí se navzájem zamilovat a vzít se.
 (Je to jen stručná definice pro ty, co neví, co to znamená. Nemusí to být úplně přesné a je to navíc i trochu zkrácené. Je to jen pro představu.)

středa 21. června 2017

Unboxing 1


 
Na začátku měsíce května mi došlo pár balíků, takže jsem si řekla, že bych mohla založit novou rubriku. Jelikož si většinu knih objednávám přes internet. Bohužel jsem teď byla v cizině, takže článek vychází o něco později, než jsem měla původně v plánu. Celkem mi došly 3 knihy, z toho je 1 recenzní výtisk.

První 2 balíky byly očekávané, ale o tom od nakladatelství Slovart jsem se dozvěděla, až mi došlo upozornění od České pošty, takže tenhle balík byl pro mě překvapení.

A copak je to teda za knihy?
 
Dám vám menší nápovědu.
První kniha je v angličtině a jedná se o pokračování série, tedy je to 3. díl. U nás v češtině vyšel 2. díl teprve nedávno. A 3. díl knihy vyšel v cizině taky nedávno. Tato série je velmi populární stejně jako autorka. A série i autorka patří mezi mé oblíbené. V celé sérii samozřejmě nechybí víly.
 
A druhou knihu, kterou jsem si objednala. Je kniha od českého autora. Určitě tuhle knihu každý z vás viděl. Autor pochází sice z Česka, ale kniha první vyšla v Americe.
 
Po nápovědách jistě, každý z vás tuší o jaké knihy se jedná.
 
 
Tak co, uhádli jste, o jaké knihy se jedná?
 
A co mi to vlastně došlo od nakladatelství Slovart?
 
 
Je to knížka Hlavně to nikomu neříkej a je od slovenské spisovatelky. Knížka vypadá velmi dobře. A taška, která se mi opravdu líbí. Je hezky barevná a navíc je z pevného materiálu. Nakladatelství Slovart děkuji. A brzy bude na knihu recenze.