Recenze na knihu Spící obři

Název: Spící obři

Autor: Sylvain Neuvel

Nakladatelství: Knižní klub

Počet stran: 352
Rok vydání: 2017
Žánr: Sci-fi
1. Díl

Knížka Spící obři je psána formou rozhovoru s více lidmi. Ale těmi hlavními, s kterými probíhá rozhovor, jsou doktorka Rose Franklinová, Vincent Coutur, Kara Resniková, ale je zde samozřejmě více postav se kterými probíhá rozhovor. Bohužel, ale neznáme identitu toho, kdo klade otázky. Já se tedy také rozhodla pojmout recenzi formou rozhovoru.

DOKUMENT Č. 01

ROZHOVOR SE ČTENÁŘKOU KNIHY SPÍCÍ OBŘI

Jak jste se ke knize dostala a co vás na ni tolik zaujalo?

Na knihu jsem narazila v letáku plánovaných novinek na měsíc červen. Knížka mě rozhodně zaujala svým obsahem, když jsem si přečetla obsah, věděla jsem, že si tu knížku prostě musím přečíst. I když vím, že to není můj žánr, ale rozhodla jsem se zariskovat.

Stál vám ten risk za to, nebo jste byla naopak zklamaná?

Čekala jsem, že se na to zeptáte, ale odpověď na tuto otázku si nechám až na konec. Nechtěla byste se raději zeptat, o čem kniha je?

Ten kdo klade otázky, jsem já, nikoliv vy. Ale ano, o čem kniha tedy je?

V Deadwoodu, v Jižní Dakodě se jedenáctiletá Rose projíždí na svém kole. Jenže se z nenadání propadne do země, probere se až na dně jámy, ale okolo ní už jsou všude záchranáři. Rose vidí jen krychlovou místnost s podivnými symboly, ale když se někdo podívá z větší výšky, uvidí něco daleko podivnějšího- dlaň obří kovové ruky.

 O sedmnáct let později, není zatím nikdo k vyřešení záhady blíž. Avšak Rose, teď už vystudovaná fyzička a vedoucí tajného týmu se nevzdává. Brzy se ovšem Rose se svým týmem podaří najít další díly obra. A ukazuje se, že obr je pravděpodobně zbraň. Ale kdo mohl takovou zbraň postavit, když ten obr je několik tisíc let starý a my lidé jsme nebyli a ani teď nejsme schopni něco takového postavit? Ale jsou tu i další záhady nejen okolo toho k čemu robot slouží, nebo kdo ho postavil. A ukazuje se, že tenhle objev by mohl mít na svědomí definitivní mír, nebo hromadnou záhubu…

Hmm, to zní celkem zajímavě a co postavy, které se v knize vyskytují? Jaký na ně máte názor?

Jak už jsem zmínila, nejvíce probíhá rozhovor s  Rose Franklinovou, Vincent Couturem, Kara Resnikovou. A jelikož máme spojení s hrdiny jen formou rozhovorů, můžeme si na ně udělat obrázek, jen podle toho jak odpovídají, či co na sebe prozradí. Ale že by byli nějak charakterizovaní, či více po psychické stránce propracování, to ne. Ke všem, kteří v knize vystupovali, mám neutrální postoj, nemůžu říci, že by mi nějaké postava vyloženě přirostla k srdci.

To, že už je kniha psána pomocí rozhovorů víme, ale jak se tento styl psaní zamlouval vám?

Ze začátku to pro mě byl trochu nezvyk, jen samé dialogy. Nic okolo jste se nedozvěděli, byla položena otázka a tázaný na ni odpověděl. Nebyly zde nějaké myšlenkové pochody hrdiny či další aktivita a zájmy hrdiny, nic navíc jste se nedozvěděli. Přišlo mi to prostě strašně neosobní.

Máte nějaké další postřehy ke knize?

Jistě. V knize není žádná akce, dohromady se zde nic nedělo. Nebylo zde ani nějaké stupňované napětí, zkrátka nic, co by vás nutilo číst dál. Chvílemi jsem se opravdu nudila.

V knize je i dost fyziky a chemie, celkově věd. Některé věci mi přišly až moc odborné, pochopila jsem je, ale přišly mi až moc podrobné, stačilo by to vysvětlit trochu stručněji. Mě už to tam potom i docela otravovalo.

A teď zpět k otázce, kterou jsem vám položil už na začátku. Stál vám ten risk za to, nebo jste byla naopak zklamaná?

Protože kniha není můj žánr, neměla jsem od ní velká očekávání. Několikrát se mi právě u sci-fi stalo, že jsem knihu nedočetla, tahle se k nim mohla klidně přidat také, i když obsah zněl slibně. Od knihy jsem nic nečekala, takže nemůžu říkat, jestli jsem zklamaná, nebo ne. Jisté je jen to, že to byla zajímavá změna. Knihu hodnotím průměrně, nejsem z ní nějak odvařená. Přece jsem se dozvěděla něco nového a i zajímavého, nahlédla jsem mezi vědce, fyziky, vojáky a také další některé i vysoce postavené lidi. Ale nejvíce mě bavilo, objevovat spolu s tajným týmem nové funkce obra.

To by už stačilo. Děkuji vám za váš čas a rozhovor, jen mi na závěr řekněte, jak byste knihu ohodnotila?

Jak už jsem řekla, na to že kniha není můj žánr, to nebylo špatné a hodnotím ji průměrně a těším se na další dva díly.

Hodnocení: 65%

Nejlepší ceny knih najdete na Srovname. cz. Na knihu se můžete podívat ZDE.

Doufám, že se vám tenhle formát recenze líbil. Bylo to zase trochu něco jiného. A budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jak se tenhle formát recenze líbil vám. Jestli mám třeba ještě nějakou další recenzi udělat tímto formátem.