úterý 23. května 2017

 
Název: Half bad (Napůl zlý)
Autorka: Sally Green
Vydavatelství: Yoli
Rok vydání: 2014
Počet stran: 368
Žánr: Fantasy
1. díl


Po delším rozhodování, jsem si knihu nakonec přečetla. A dopadlo to lépe než jsem očekávala.

V novodobé Anglii, kde v utajení žijí bílí-hodní a černí-zlí čarodějové. Tyhle frakce se navzájem nenávidí. Ale jedno je spojuje. Chlapec. Všichni se ho bojí, protože jeho matka je Bílá čarodějka a otec Černý čaroděj. Jeho otec je nejsilnější a nejkrutější Černý čaroděj na celém světě.
Nathan už od mala žije na území Bílých čarodějů, přesněji u své babičky spolu s bratrem Arranem, sestrou Deborach a sestrou Jessicou. Přesto se ho všichni štítí, je Poloviční kód. Má v sobě něco zlého, může jim ublížit. Čím je Nathan starší, tím přísnější jsou pravidla, která ho omezují. A k tomu se i zamiloval do Annalise, která je Bílá čarodějka každým krokem. A aby se takhle někdo přátelil s Polovičním kódem je nepřípustné. Brzy ho začnou dokonce věznit v kleci. Odkud musí uprchnout a najít do svých sedmnácti let svého otce, který ho může zachránit. Jinak zemře. Ale najde ho a bude mu chtět vůbec pomoct?

Nathana jsem do půlky knihy neměla vůbec ráda. Byl pěkný darebák, schválně se nechal vyhodit ze školy... I když jeho postoj se dá chápat, všichni se ho štítí, skoro nikdo ho nemá rád. Dalo se svým způsobem říct, že byl trochu zanedbaný, přece jen v sedmnácti letech neumět číst. Ale nakonec se vše v druhé polovině obrátilo a já měla Nathana ráda.
Nathanův nevlastní bratr Arran byl příkladem naprosto úžasného bratra. Toho jsem měla ráda od začátku do konce knihy. Taky mi přišlo, že se jako jeden z mála choval k Nathanovi správně.
Annalise mi od začátku nesedla. Sice působí hodně a mile. Chová se k němu hezky a má ho taky ráda. Jí jaksi nevěřím, přijde mi, že za to úplně nestojí.

Na tuhle knihu jsem se dívala již delší dobu. A když jsem byla po dočtení knihy Nedej se, tak naladěna na tu kouzelnickou notu, rozhodla jsem se zkusit Napůl zlý. Tahle kniha mi přišla celkově temnější a nebylo zde ani takové to typické čarování typu: pomocí kouzla si uvařím čaj, uklidím v pokoji, přičaruju si křídla... Takže v téhle knize nebylo takové to typické čarování, jak by si někdo mohl představit. V téhle knize každý v sedmnácti letech dostal tři dary a potom objeví svoje nadání. Může měnit podobu, míchat lektvary, umět mizet...
Ale přišlo mi, že knížka byla hlavně o nezdolné vůli přežít. Prostě Nathan byl od ostatních trochu odlišný a skoro všichni už ho odsuzovali... Líbilo se mi, že knížka nebyla tak úplně o tom čarování, ale já jsem v tom viděla i něco dalšího.

Hodnocení: 9/10

Žádné komentáře:

Okomentovat