Recenze na knihu Hlavně to nikomu neříkej

Název: Hlavně to nikomu neříkej
Autorka: Miroslava Varáčková
Nakladatelství: Slovart / booklab
Rok vydání: 2017
Počet stran: 240
Žánr: Dívčí román

O téhle kníže jsem vůbec neslyšela, ani jsem netušila, že u nás má vyjít. A nebýt nakladatelství Slovart, nejspíš bych na ni ani teď nenarazila. Což je podle mě děsná škoda. Protože jsem vážně ráda, že se mi tato kniha dostala do rukou. Pojednává o velmi aktuálním tématu - šikaně. Která se později rozroste do velmi velkých a závažných rozměrů. 


Eva žije spolu se svým bratrem Ivem v malé vesnici. Jejich otec spáchal sebevraždu a jejich matka utekla do Anglie za novým životem. Občas jim napíše, pošle peníze a párkrát za rok je přijede neočekávaně navštívit a stejně neočekávaně zase vždy zmizí. Ivo bere roli hlavy rodiny až přehnaně vážně. Neustále Evu kontroluje a má k ní až majetnické sklony.

Eva s jizvou na tváři a s minulostí její rodinné tragédie se začleňuje do kolektivu jen těžko. Ve škole se jí její spolužáci smějí a šikanují ji. Eva se snaží školu za každou cenu zvládat, ale nikomu o svých problémech se svými spolužáky neřekne.

Eva je jen sama sebou, když tančí. Zapomíná na své starosti a oddává se jen hudbě. Jenže brzy se začátkem školního roku následuje další špatná zpráva. Její taneční partner Lukáš odjíždí na rok studovat do Francie. Lukáš byl její jediný kamarád, který neměl žádné připomínky k její jizvě či minulosti. Eva je proto opravdu smutná, protože kromě bratra už nemá vůbec nikoho. Tančit chodívá sama až pozdě večer do klubu.

Brzy ale po Lukášově odchodu narazí na Tima. Syna majitele klubu, Eva zná Tima dlouho, ale vždy spolu prohodili jen pár slov. Nikdy se pořádně nebavili. Ale je pravda, že Evě se vždycky líbil, také byl bývalý tanečník, ale před nějakou dobou už skončil s tančením. Ale teď se s Timem  už normálně baví, ba co víc, zamilovala se do něj a on do ní možná taky...


Eva byla takový psí čumák. S lidmi se nebavila, ono není ani divu.  Nikoho si nepouštěla k tělu, jelikož měla strach, že ji všichni podrazí. Eva přestala prakticky lidem důvěřovat. A je opravdu škoda, že nikomu neřekla, co ve škole prožívá, protože kdyby to někomu řekla, nemuselo to zajít až tak daleko.

Ivo byl vůči Evě velmi majetnický, skoro až nezdravě. Roli hlavy rodiny bral hodně vážně. Neustále musel mít nad Evou dohled, jako by jí bylo pět a ne sedmnáct. Když se zpozdila, hned jí několikrát volal, kde je.

Timo mi přišel fakt milý a hodný. Vůči Evě se choval vážně hezky. Na druhou stranu mi přišel až moc dokonalý.


Knížka je velmi dobře po grafické stránce propracovaná. Jsou zde okénka, které ukazují chatovou konverzaci. Knížka není rozdělená na kapitoly, ale na měsíce. Které signalizují, že se schyluje k něčemu většímu. V knížce je to pár černých stránek s bílým textem. Kniha je vyprávěná z jednoho pohledu, tedy z pohledu Evy.

Autorka se pustila do velmi vážného a aktuálního tématu - šikana. Sice ze začátku to vypadalo celkem nevinně. A člověk si řekne, že těch pár hodin ve škole vydrží. Ale pak se vše začalo pozvolna stupňovat, že to opravdu začalo být opravdu závažné.


Je dobře, že autorka napsala takovou knihu. A rozhodně by si knihu měli přečíst všichni komu je 14-15 let, to je cílová skupina téhle knihy, ale pokud jste starší, tak byste si knihu mohli přečíst taky.


Mně se kniha líbila. Sice na mě byly některé pasáže trochu zdlouhavé, jinak nemám knize co vytknout.


 Kniha všem čtenářům předává poselství, že pokud mají takový problém, rozhodně by o tom měli někomu říct a ne to držet v tajnosti a nikomu to neříct.

Hodnocení: 81%

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji nakladatelství Slovart. Na knihu se můžete podívat ZDE.